Cesta odvahy a pravdy: Kdy nastupuje vnitřní i vnější očista


Očista.

Když uslyšíme naše vnitřní volání, pak začátek není hlučný. Nezačíná křikem, revolucí, ani skokem z letadla. Odvaha, jak ji v každodennosti žijeme, je tichá. Jemná. A přesto nesmírně silná.

Každý den vykonáme nespočet malých, neviditelných kroků odvahy:
Když si uvaříme čaj, i když „nemáme čas“, řekneme „ne“, přestože cítíme strach, že někoho zraníme, rozhodneme se projít neznámou cestou, všimneme si, co cítíme v těle.
Nebo jen tak pobudeme s nepohodlnou emocí, aniž bychom ji hned chtěli změnit.

To všechno jsou projevy odvahy. A právě těmito malými kroky se začíná dít něco hlubšího: strach se zmenšuje.

Protože zvědomování si naší každodenní “malé” odvahy přesměřuje naši pozornost. A kde není pozornost, tam není energie. Strach začne ustupovat, protože už není v centru dění.

A jak se pozornost přesouvá k odvaze, začne se odkrývat pravda. Naše osobní pravda.
ZAČÍNÁME VIDĚT, co děláme jen z výkonu, co kvůli tomu, jak nás vidí druzí, co kvůli jejich očekávání, co jen proto, aby to dobře vypadalo navenek, co z potřeby být přijatí okolím, co ze zvyku. Začínáme vidět, kde se přepínáme, kde se ztrácíme. A začínáme poznávat sami sebe pravdivěji.

Tady nastupuje očista.
Ne jako zápas. Ne jako pokus něco vyhnat nebo zlikvidovat. Ale jako metaforické čištění brýlí, skrze které vidíme svět. Najednou skla nejsou růžová, ani černá. Jsou průhledná.

Vnitřní očista je moment, kdy si dovolíme podívat se na to, co už s námi neladí. Co si neseme z minulosti, čemu jsme uvěřili, ale už to neslouží. Začínáme třídit zrno od plev. U sebe. V sobě. Kolem sebe.

Následuje vnější očista. Kdy začínáme vidět, že naše prostředí odráží naši mysl. Naši energii. A čistíme nejen proto, abychom „měli uklizeno“, ale hlavně proto, abychom mohli lépe dýchat.

Měli PROSTOR. Zvětšovali svůj prostor. Aby k nám mohlo přijít to, co je daleko více s námi v souladu. Měli prostor = kapacitu pro všechny situace, emoce, lidi, výzvy, které celý život potkáváme. Otevíráme prostor, otevíráme se více a více životu – což je opak kontrakce, kterou způsobuje život ve strachu.

V těchto vrstvách se ocitáme přirozeně u očisty těla a energetického pole. Naše tělo není oddělené od prostoru, ve kterém žije. Jsou vzájemně propojené.

Vzniká zde příležitost: vytvořit si svůj vlastní rituál, rituální nástroj k provádění pravidelné očisty. Například jako je pro mne vlastno-ručně-energeticky vyrobená květinová voda známá pod názvem Florida Water.

Její příprava a používání není o tom, něco vyhánět. Ale naopak: naplnit prostor záměrem, krásou, mojí esencí a esencí květin a všech komponentů uvnitř. Posílit jemné pole, jako když posilujeme imunitu těla.

Každá složka, každá bylinka v ní má svou energii.
Tvým dotekem se propojuje s tvou vlastní esencí.
Kdykoli ji vezmeš do ruky, stáváš se součástí toho, co tvoříš.
Toto je očista – ne však jako detox.
Je to příchod domů.
K sobě.

Brzy se můžeš těšit na návod, jak si takovou VODU připravit a používat.