Odvaha není absence strachu… a strach není absence odvahy
Sedím a naslouchám.
Srdce mi bije rychleji. Tělo ztuhne. Dech se zkrátí.
Strach přišel. Bez pozvání. A přesto přesně načas.
Kdysi jsem si přála ho nemít. Snažila se ho překonat, zahnat, zvládnout. Věřila jsem, že „odvážní“ lidé se nebojí.
Že ten, kdo má strach, je slabý.
Až později jsem pochopila, jak velká iluze to je.
Strach totiž neodchází. A možná… ani nemá.
Co když strach není nepřítel?
Co když je to spíš pozvánka?
K bdělosti. K návratu k sobě.
K prahu něčeho nového, živého, pravdivého.
Odvaha není nepřítomnost strachu.
Odvaha je ten krok navzdory.
Je to dech, který nás podrží, i když se třeseme.
Je to přítomnost – ne jistota.
Dnes už se nechci zbavit strachu
Dřív jsem říkávala – a stále to slýchám i od klientů, účastníků výcviků:
„Chci se zbavit strachu.“
Dnes to vnímám jinak. Zbavit se strachu je sebeklam. Usilování o nemožné.
A možná už to ani nechci. Nechci být člověk bez strachu –
chci být člověk, který ví, jak se svým strachem být.
Jak mu naslouchat. A zároveň ho neposadit za volant svého života.
Odvaha v těle
Odvaha není to, že necítím třes.
Odvaha je to, že zůstanu se sebou.
Zůstanu ve svém těle, i když mám chuť utéct, se stydím, se bojím, co řeknou, udělají – nebo neudělají – druzí. Když nevím, jak to dopadne.
Odvaha je pohyb.
Dech.
Souhlas žít.
Ne až „někdy“, ale TEĎ.
Se vším, co je. I se strachem.
Šamanská moudrost: Jaguár na západě
Na západě andského medicínského kruhu sídlí jaguár.
Jeho medicína nás učí žít beze strachu.
Ne tím, že strach popřeme – ale tím, že pohlédneme pravdě do očí.
Že se ponoříme do temnoty, do neznámého, do stínu…
do toho, co jsme si dlouho netroufli vidět, natož cítit.
Jaguár vidí ve tmě. Vidí za.
V jeho očích nic není jen tím, čím se to zdá být.
A to je dar – schopnost vidět za masku, za fasádu, za příběh.
Za strach.
Největší strach není ze smrti – fyzické smrti.
Největší strach přichází z možnosti sebe-zničení.
Ze strachu ega. Ze ztráty kontroly. Z pravdy.
Ale jaguár nás vede dál.
ZA. BEYOND.
Je to cesta dál. Za strach. Do síly. Do svobody.
✴️ Na závěr… otázky pro tebe:
- Kdy naposledy ses cítila opravdu naživu – právě díky tomu, že jsi cítila i strach?
- Co by se stalo, kdybys přestala bojovat s tím, že máš strach – a místo toho ho přijala jako součást své cesty?